Den 73 | Osamělý tábor: Nečekaný dopis a problém s plynovým vařičem

Posted by:

|

On:

|

Po včerejším marihuanovém dýchánku s komáry jsem se konečně vyspala. Venku je mumraj od pěti, ale já ho úspěšně ignoruji a ze stanu se vykutálím v půl sedmé. Tou dobou jsou tam už jen Jumbo a Toasty, oba prakticky na odchodu. Těším se, že po dlouhé době půjdu opět sama.

Hned z rána začínám výstupem a prudkým sestupem, ale oproti včerejšku mi to šlape o dost lépe. Jen kdyby ti komáři zmizeli do pekla horoucího! Po deseti kilometrech se zastavuji u jezera na oběd. Moje asi poslední teplé jídlo, protože se mi daří přetáhnout uzávěr k plynu. Výborně, Nicolo!

Rozhoduji se, že den zakončím u šestnáct kilometrů vzdáleného jezera Dorothy, které leží jen kousek od Dorothy Lake Pass, posledního sedla v Sieře. Myslím si, že dnes budu kempovat sama, a tušení se mi potvrzuje. Po koupačce v jezeře se vydávám vyhledat místo na spaní s menší hustotou komárů na metr čtvereční a narážím na dopis pro mě, Jumba a Toastyho. Sweet Toe v něm sděluje, že se rozhodli natáhnout den a budou kempovat o 4,5 míle dále. Jsem poslední ze tří adresátů a jediná u jezera. Ostatní se tak nejspíš rozhodli je dohonit. Já si stavím stan na břehu jezera a ke spokojenosti mi chybí jen teplé kakao. Hořák se mi opravit nepodařilo.

1578,7 km ➡️ 1603 km

Posted by

in