Ráno jsme se měli podle plánu rozdělit. Naše věčně pospíchající část skupiny začala bláznit v šest, aby mohla šlapat od brzkých hodin. Já a Jumbo vstáváme v osm a raději nijak nekomentujeme, že jsou stále na místě kvůli nepřestávajícímu dešti. V devět si jdeme do obchodu pro snídani a další dvě hodiny posedáváme vevnitř s hrnkem horké kávy. Zbytek se snaží v dešti a v pětičlenné skupině chytit stopa. Samozřejmě neúspěšně.
Chytit stopa v nečasu a ještě v neděli odpoledne nám trvá 40 minut. Staví nám chlápek a obřím autem, jehož zadní sedadla okupuje párek labradorů. Sedám si dozadu s vidinou terapeutické mazlící hodinky, ale místo toho mi ty obludy neustále šlapou na nohy, oblizují lýtka a vůbec mi všelijak dávají najevo, že jim okupuji jejich prostor. Cesta zpátky na trail je navíc samá serpentina a brzy se mi dělá nevolno.
Z auta doslova vypadnu, když se přes mě přeženou zdivočelá zvířata. Ihned si sedám na nejbližší lavičku a vyhlašuji půl hodinu klidu. Našemu taxikáři Tomovi se moje zelená barva asi taky nezdá, nabízí nám totiž na nervy “bylinky”. Chvilku nám trvá, než pod tímto označením a balením od oříšků identifikujeme marihuanu. Samozřejmě poděkujeme.
Na trail se dostáváme poměrně pozdě, snažíme se proto vyšplhat aspoň nejhorší kopce. Jumbo zase táhne tunu jídla jak pro dva koně, na jednom z kopců tak prohlašuje, že dál už prostě nepůjde. Na stavění stanů ten den kašleme a spíme pod širákem se síťkou přes obličej proti komárům. Před spaním ale vyzkoušíme kvalitu obdržených bylinek.
Pinecrest ➡️ 1638,5 km ➡️ 1656 km
