Den 107 | Crater Lake: Kouř překryl modrou nádheru

Posted by:

|

On:

|

Po nejdivnějším snu, kdy jsem byla nucena pracovat jako sexuálně pracovnice, se probouzím do stanu, který vypadá, že ho přes noc někdo osprchoval. Po stěnách tečou proudy vody, což by nebylo tak hrozné, kdyby se to nedělo vevnitř. Spacák by se dal prakticky ždímat. Zatracená kondenzace mi zase způsobuje peklo. Není divu, že mi v noci byla taková zima.

Čeká mě jednoduchých 20 kilometrů, takže se nijak nevzrušuji tím, že jsem v kempu zase poslední. Honey bun zvládám dohnat do slabé hodinky a to i přesto, že trail je plný popadaných kmenů, které je potřeba obcházet nebo přelézat. Prakticky pořád využívám mnou vynalezenou techniku, kdy si prostě na kmen obkročmo sednete a batohem se necháte převážit na druhou stranu. Funguje to moc dobře, když na druhé straně není hluboký sráz. To si pak natlučete kokos. Honey bun má snad zabudovaný radar na signál, takže zrovna namlouvá audio zprávy svým přátelům. Se svojí zaprášenou francouzštinou rozumím jen pár slovíčkům, pro porozumění konverzace ale stačí být ženou. “Já prostě těm chlapům nikdy neporozumím. Celou dobu říkají, že něco chtějí, a pak se jednoho dne probudí a všechno je jinak,” potvrzuje mi obsah hovoru. “Mám teorii, že chlapské myšlení je na tak jednoduché úrovni, že ji ženy nikdy nemohou dosáhnout,” podporuji Honey bun v jejím boji s mlýnskými kameny.

Během dne vstupujeme do dalšího amerického národního parku, Crater Lake National Park. Příroda kolem nás si ale ponechává svůj apokalyptický vzhled, při kterém není poznat, kdo vyhrává. Jestli mrtvé nebo živé stromy. Ke klenotu tohoto parku, nejhlubšímu jezeru v USA, budeme muset navíc stopovat, protože PCT trail je kvůli požáru znova zavřený.

Crater Lake s největší hloubkou 592 metrů je taktéž deváté nejhlubší jezero na světě. Vzniklo erupcí a zhroucením hory před hodně dávnou dobu a nyní uchovává 19 bilionů litrů vody. Turisty to k němu láká kvůli unikátně čisté a brilantně modré vodě, kterou bohužel potvrdit nemůžu. Když stojíme na vyhlídce na jezero, můžeme obdivovat leda tak výhled do bílé kouřové hmoty. Když se kouř trochu rozežene, můžeme aspoň potvrdit existenci Wizard Island, který se nachází po levé straně jezera. Protože z jezera moc nemáme, ukojujeme naše turistické touhy v obchůdkách se suvenýry, kde mi do oka padne kniha o PCT od Heather “Anish” Anderson. Ano, rozhodnu se koupit papírovou knihu a vláčet ji s sebou. Prophet s Honey bun nesouhlasně kroutí hlavou, což vnímám jako velmi pokrytecké gesto, protože oba mají v batohu po jedné knize. “Nekritizuji, jen se divím,” bere zpátky svoji poznámku Prophet potom, co ho konfrontuji s touto skutečností.

Cestou nazpátek se nám dostává odvozu od Trail Angela Briana ve výrazně zelené Toyotě s nápisy Duckmobile 2.0 a “I’m all ducked up on quack”. Už vzhled auta nás mohl trknout, ale zpětně viděno red flagů jsme dostali víc:

  • Brian byl starší pán, který řídil se svojí malou černou fenkou se zploštělým čumákem Lucy na klíně.
  • Na otázku, jestli nás sveze, odpověděl: “I don’t know, I’m really pissed of now.”
  • Brian zabloudil na parkovišti a málem způsobil nehodu.
  • Všichni PCT hikeři byli označováni jako “hiker trash”.
  • V serpentinách, kde je rychlost omezena na 25 m/h, jsme se dolů řítili dvojnásobnou rychlostí.

Tohle všechno způsobilo, že já jsem se při jízdě křečovitě držela dveří, Honey bun na prostředním sedadle lítala jak tenisák a Prophet hrál roli navigace. Čtete tyto zápisky, takže je jasné, že jsme přežili. Dokonce bez úhony.

Na večer se vracíme do kempu v Mazame Village, kde mají PCT hikeři vyhrazené místo na stanování zdarma. Čeká nás tady nepříjemné překvapení, které nemá v PCT komunitě obdoby. Několik hikerů zjišťuje, že mají věci ve stanu jinak, jakoby je někdo prohrabal. A klukovi, který si nechal batoh v bear boxu, schází spacák a věci na převlečení. Jeho zoufalost je prakticky hmatatelná. Náš batoh a věci v něm jsou celý náš svět. Žádný thru-hiker by na majetek jiného hikera nikdy nesáhl. Všichni se otřeseme nad představou, že náš spacák by také zmizel. Jen z pomyšlení na to, že bych v noci neměla kde spát, je hrozivá.

2912,7 km ➡️ 2932 km ➡️ Mazame Village + Rim Village

Posted by

in