Den 3 | Puchýře a hamburgery: Hikerský život v kempu

Posted by:

|

On:

|

Klasicky jsou všichni už fuč, když vylejzám ze stanu. Ten mě mimochodem začíná pěkně štvát. Jestli to s ním nějak nevykoumám, bude muset být nahrazen. Stačí, že je přes den ukrutný vedro a v noci strašná zima. Nemusí mi k tomu ještě kondenzovaná voda pršet na hlavu.

Dnešní cíl je 20 km vzdálený kemp, placený ale se sprchou, obchodem a možná i restaurací! Jediná další možnost je ujít o 19 km víc, protože před námi leží část Cleveland National Forest, ve kterém se nedá oficiálně stanovat.

Brzy začínám chápat smysl ranního polykání mil. Tenhle úsek je nezáživný a s velkým převýšením. Během celého dne do mě navíc pere slunce. Táhnu se jak smrad a neustále dělám pauzy, tu na svačinku, tu na filtrování vody, tu na call s domovem. Přichází na řadu i první skutečná kočičí díra. Svojí šnečí chůzí nemůžu dohnat svou skupinu a pro hikery za mnou jsem moc vpředu, na dlouhou dobu se tak ocitám v jakémsi divném meziprostoru. Až po nějaké době mi začne šlapat na paty Francouz Jean, jehož angličtina obsahuje tolik francouzských výrazů, že si odvozuji na co se ptá a doufám, že si z mé odpovědi vytáhne informace, které hledá.

Pozdě odpoledne, když se konečně dostávám do tempa, potkávám obědvajícího Patrika. Užívá si nejklasičtější hikerský oběd – bramborovou kaši z pytlíku s tuňákem. Škodolibě mi dělá radost, že mu to dneska taky nejde. Jdeme tedy snížit naše individuální utrpení a trpíme společně.

Poslední míle do kempu měla snad 5 kilometrů. Hned z kraje dostáváme varování, že na trailu si momentálně hoví obří chřestýš a nehodlá se přesouvat. Pravděpodobnost, že zítra uvidím prvního hada, se rázem zvyšuje.

První hiker, na kterého narážíme je Kanaďan Dylan, který si v kempu už druhý den léčí obří puchýře. Zve nás na svoje už zaplacené kempingové místo a odmítá příspěvek, i když spot tady stojí 35 dolarů a zpravidla se na něj skládá 8 hikerů. Z obchodu mu tak aspoň přinášíme tradiční československý dar – pivo. Dylanovo trápení s puchýři způsobily ponožky, respektive absence druhého páru. Větší podivností je ale kostka másla, kterou s sebou tahá.

Večer zakončujeme (skoro) nejlepším hikerským kombem, teplou sprchou a americkým burgerem.

46 ➡️ 66,7 km

Posted by

in