Den 32 | Ranní bláznovství: Jak jsem vyrazila v 5 ráno

Posted by:

|

On:

|

Zen vstává ve 2:30, ve 3:00 nás budí slovy “Happy Morning”. Odpovídám mu něco jako “Fucking Crazy People” a otáčím se ve stanu na druhou stranu. O hodinu později nicméně už taky vstávám a posouvám tak svůj rekord. Před pátou jsem už zpátky na trailu a uznávám, že klid a ticho je uklidňující. Netrvá ale moc dlouho. V 5:20 je už tolik světla, že můžu vypnout čelovku, v 5:40 začínají řvát ptáci, v 6 svlékám mikinu a v 6:30 na mě přistává první komár.

Tři hodiny od ranního vstávání je už vedro a začínám se škvařit jako steak na grilu. Pečení zjevně nezvládají ani Garminy a poprvé za trail nezvládají trekovat celý den. Urážím tři kilometry, než si všímám problému.

V poledne dorážím k vodě a stínu. Obědovou siestu kazí jenom dotěrní komáři, kteří se mi snaží dokázat, že není žádný problém mě poštípat od hlavy až k patě. Brzy mi dochází trpělivost a dobrovolně odcházím z téhle oázy zpátky na gril. Jde se mi výjimečně dobře a odpoledne stojím před bránou Hikertownu, kam jsem původně chtěla dorazit až zítra.

Hikertown mate neznalé hikery svým jménem a vzbuzuje v nich nemalé naděje na závan civilizace. Ve skutečnosti je Hikertown kus pozemku, který vlastní místní filipínská rodina. Můžete si zde pronajmout jednu z bývalých westernových kulis za $30 na noc nebo strávit noc na nechráněném trávníku za 10$ na noc. V nabídce je také provizorní sprcha za $5 a odvoz do 4 míle vzdáleného obchodu. Ten je samozřejmě vlastněný onou filipínskou rodinou. Hikertownu jsem se od začátku chtěla vyhnout a první dojem mi jen vše potvrdil. Jediný důvod, proč jsem sem zavítala, je Vašek. Pozitivní je, že se i po 32 dnech poznáváme. Vašek putuje s francouzskou skupinou a dnes se vydává na noční přechod Mohavské pouště.

Já se chci naopak dostat do druhého obchodu, který tenhle kus země nabízí. Volám do 8 mil vzdáleného Wee Vill Marketu, jestli by pro mě náhodou nedojeli. Za 15 minut už sedím v autě vonícím po trávě a vezu se směr vyhlášené burrito. Místní obchodní rivalitu zřejmě podporuje jenom filipínská rodina, mému řidiči totiž nedělá problém zastavit u jejich marketu, abych si zde vyzvedla balík. Bohužel tak podporuji jejich business $10 za to, že přijali moji zásilku.

Ve Wee Vill Marketu na mě dýchne úplně jiná atmosféra. Jakási benzinová pumpa, které chybí benzin, nabízí široký výběr limonád a sladkostí a na grilu připravují vynikající hamburgery, burrito a quesadilly. Objednávám si veganské burrito a dvě Pepsi a k nákupu přihazuji náhodný výběr sladkostí. Dnes jsem tady jediná, což mi ale nezabrání v tom, abych si vybrala nejhorší místo na spaní. Aby mi neodletěl stan, přivazuji ho na jedné straně k plotu a na druhé ke grillu. Skvělé řešení, dokud se v 11 nezapnuly venkovní reflektory, které ozařovaly můj stan po celou noc.

795,4 km ➡️ 832,9 km

Posted by

in