Spalo se mi tak dobře, že jsem skoro první vzhůru. Skoro, protože Jumbo už je na nohou a sbalený. Zmate mě to tak moc, že zkontroluji čas na mobilu i hodinkách. Dvakrát. Pak zjišťuji, že mě v noci komár napadl i přes nasazenou čepici a mám nateklé čelo.
Ať Jumbo vstane o libovolný počet hodin dřív, je vždycky poslední. Dnes kvůli tomu, že si na mini pánvičce dělá volské oko z čerstvého vejce, které sem dotáhl v plastové krabičce. V duchu si přidávám plastový obal na seznam Jumbových zbytečných věcí, které podle mě zabírají aspoň polovinu jeho batohu.
Den je naplněn vedrem, komáry a dopoledne ještě navíc přírody chtivými turisty. Po několika mílích dávám své skupině pro dnešek sbohem a rozdělujeme se. Zatímco oni pokračují po PCT trailu s chybějícím mostem, já volím oficiální alternativní cestu, díky které se problémovému úseku vyhnu. Obchozí trasa sice vede po silnici, takže výhledy nemám žádný, moje kolena si ale rovnou asfaltku nemohou vynachválit.
Z mostu zbyl jen jeden obloukový nosník. I přes to, že je pod nosníkem divoká řeka v minimálně čtyřmetrové hloubce, neodradilo to některé od akrobatického kousku à la přechod po laně. Naprosto zbytečné riskování. V mé skupině naštěstí volí klasický a bezpečnější water crossing.
Sprintem po silnici jsem se dostala do vedení a po zbytek dne jsem tak opět solo hiker. Bez společné snídaně, oběda a odpolední svačinky jsem mnohem rychlejší a k našemu dnešnímu cíli dorážím už ve tři odpoledne.
Thousand Island Lake je v této době skoro liduprázdný. Využívám příležitosti a lezu do poměrně teplé vody, kde se cachtám až do příchodu Toastyho. Brzy po něm dorážejí všichni ostatní a do vzniklého mumraje se zapojuje i dvacetičlenná skupinka day-hikerů.
U břehu se vyvalujeme až do posledních slunečních paprsků. Pak nezbývá nic jiného než si postavit stan a přijít při tom o tři litry krve.
1461 km ➡️ 1487,2 km
