Autor: Nicola

Probouzím se do menší povodně. Stan je mokrý zvenku i zevnitř, spacák je mokrý, všechno venku je mokrý. S nelibostí se balím, batoh venku posadím na mokrou lavičku a nejhorší kaluže ze stanu vsáknu do dvou ručníků. Těším se na klid trailu, civilizace bylo na dva dny až moc. Po dvou líných dnech se mi… Read more

Odměňuji se dlouhým spánkem a vstávám až v sedm. Venku už je čilý ruch, protože po měsíci se už všichni probouzejí v pět hodin ráno. Nervózně tak čekají, až otevřou místní obchod a budou si moci nakoupit muffiny. Před otevíračkou dorážejí i Sarah s Nilsem, a tak jdeme vytvořit menší nátlak přede dveře obchodu. Pět… Read more

V noci byla venku divočina, stopy po medvědovi a pumě ale nikde. Vzbudil mě zvuk šustícího obalu od sušenky hned vedle mé hlavy, ale jako zdroj hluku byl nakonec detekován obří brouk chodící po mém tyveku. Nad ránem mě pak budí dívčí hlas. Bez signálu si asi těžko s někým volá, tak ale už jsme… Read more

Nikomu se nechce vstávat. Na naše stany svítí sluníčko a každý si užívá tepla. Postupně jsou slyšet budíky ze všech stanů, ale nikdo se nemá k tomu, aby vstal jako první. Snažím se znova zabrat, ale mozek už pracuje na plná obrátky. Zato tělo by zůstalo ve vodorovné poloze aspoň dalších deset let. Nakonec se… Read more

V noci byla pěkná zima a vylézt ze spacáku chce strašný přemáhání. Naštěstí mám ještě Nutellu a můžu si udělat hezké ráno. Nastal ale konec snídaní ve spacáku. Už jsem v medvědím teritoriu, a tak všechno jídlo čeká venku. Vyrážím před sedmou a mám nasazené rukavice. Všichni se znova potkáváme na úpatí hory Mount Williamson… Read more

Sarah naplánovala odchod na 7:45, a tak v 7:44 stojíme před naším zahradním domkem. Německá dochvilnost asi není jen povídačka. Na památku si fotím první prochozený pár a obouvám si nové boty. Doufám, že tyhle vydrží víc než předchozí Hoky. Nabalila jsem si víc jídla, než je potřeba, takže umírám už po deseti metrech chůze.… Read more

Jako první vyráží tradičně Sarah, která je v pět ráno ready vyrazit na trail. Já ji následuji společně s Nielsem o dost později. Wrightwood je prakticky na dohled, a tak je na trailu od rána čilý provoz. Jo, hamburger dokáže z postele vytáhnout i nejzarytějšího spáče. Už v noci začal foukat vítr a výjimečně tak… Read more

Po včerejšku mám v plánu easy lazy day, a tak vstávám až v sedm. Stan je kompletně mokrý zvenku i zevnitř a vodu z něj budu vylévat ještě v poledne. Kupodivu nejsem na nocovišti jediná, kdo si přispal, ale vyrážím jako poslední. Zatímco včera jsme se hnali jak šílení za hamburgerem, dneska se táhneme jak… Read more

Tradičně vztekle vypínám budík a přes stěnu stanu hrozím pěstí neznámému živočichovi, který dělal celou noc rambajs. Poléhávat ale moc nemůžu, protože mám ve stanu menší povodeň. Kondenzace je opravdu negativní stránkou tohohle stanu. Prchám ven a slibuji si, že mi mokrý spacák nezkazí den. Nils, který se nechává budit sluníčkem, stále chrní. Vzhledem k… Read more

Budík zvoní klasicky v pět, ale všechny kosti protestují proti vstávání. Polehávám tak další hodinu, ale už pořádně nezaberu. Zkouším si zlepšit náladu aspoň poslední dávkou kaštanové kaše, kterou mám z domova. Už se holka celkem prošla. Po nasazení batohu musím říct, že to není tak dobré, jak jsem čekala. Zatím tělo zvládalo jakž takž… Read more