Rubrika: PCT

  • Den 100 | Nouzová výměna: Nové boty od Nike

    Den 100 | Nouzová výměna: Nové boty od Nike

    Hned ráno začíná výzvou. Jak se sakra dostat dolů z patrové postele? Na zem napůl padám a napůl se sesouvám po žebříku a dotek chodidel s podlahou doprovázím bolestným zaúpěním. Náročný den ve městě zahajujeme společnou snídaní, ale pak se naše cesty rozdělují. Zatímco já chci zvládnout co nejvíc věcí dnes, abych měla večer volný,… Read more

  • Den 99 | Honey bun: Mistryně signálu na trailu

    Den 99 | Honey bun: Mistryně signálu na trailu

    Na prašné ulici, kde jsme se včera utábořili, se probouzím sama. Všichni už zdrhli, takže si ještě víc připadám jako bezdomovec, který to nezvládl ani pod most. Ráno je to zamračené a studené, oblohu zase pokryl kouř z požáru. Bůh ví z kterého. Spacák a všechny věci, co byly venku, jsou promočené jako bych je… Read more

  • Den 98 | Na prahu mýtické země: Konec Kalifornie na dosah

    Den 98 | Na prahu mýtické země: Konec Kalifornie na dosah

    Ráno mi všichni zcela nepřekvapivě utíkají, protože polehávám ve spacáku. Od včerejška není mému břichu hej a tak do sebe se sebezapřením soukám aspoň proteinovou tyčinku. Přesto se dnešek nese ve znamení velkého očekávání. Konec Kalifornie! Jedna moje půlka pořád trochu nevěří, že existuje ještě nějaký jiný americký stát. Za tři neuvěřitelně dlouhé měsíce chození… Read more

  • Den 97 | Podvádění na trailu: Silniční oklika jako únik

    Den 97 | Podvádění na trailu: Silniční oklika jako únik

    Hlídací pes z vedlejšího areálu dělal svou práci pořádně po celou noc. Tak dokonale že jsem kvůli neustávajícímu štěkotu zamhouřila oči tak na čtyři hodiny. A v pět hodin ráno už byl kemp plný PCT hikerů na nohou. I přes neradostnou noc jsem ráno čilá jako rybička a v osm ráno mám zabaleno, vypráno a… Read more

  • Den 96 | Nečekaný vetřelec: Chipmunk a jeho ranní loupež

    Den 96 | Nečekaný vetřelec: Chipmunk a jeho ranní loupež

    Ve čtyři ráno mě budí kapky dopadající mi na obličej. Pět minut ležím a nechávám si umýt obličej, než usoudím, že bych měla podniknout nějakou akci. Vsázím na to, že jsem si smůly už vybrala dost, a taky jsem prostě líná, a tak používám stan jako plachtu, přetahuji ji přes sebe a věci a na… Read more

  • Den 95 | Nečekané překvapení: Zmínka o Václavu Havlovi a kráva na cestě

    Den 95 | Nečekané překvapení: Zmínka o Václavu Havlovi a kráva na cestě

    Několik minut marně hledám ve spacáku zvonící telefon, než mi dochází, že to není můj telefon ani můj budík. Situace se opakuje o hodinu později. Zato můj budík už nemá šanci nikomu znepříjemnit ráno, protože jsou všichni pryč. Mimochodem vstávám v 6:20. Příjemné ranní počasí si chválím jen chvilku, brzy se mě už slunce snaží… Read more

  • Den 94 | Zahalené výhledy: Kouř a krása Mount Shasta

    Den 94 | Zahalené výhledy: Kouř a krása Mount Shasta

    Ráno si chvilku myslím, že na mě kouká Sauronovo oko. Pak si nasadím brýle a v rudé kouli na obloze identifikuji slunce za masou kouře. Z plánované fotky s vycházejícím sluncem za horou Mt. Shasta nebude tedy nic. Oblohu bez kouře jsem si tedy užila celý jeden den. Část trailu z Mount Shasta do Etny… Read more

  • Den 93 | Hlavní výzvy pro dnešek: komáři, chřestýši, nechutné jídlo a strašný kopec

    Den 93 | Hlavní výzvy pro dnešek: komáři, chřestýši, nechutné jídlo a strašný kopec

    Díky bohu, že mě Miranda přiměla postavit si stan. Náš návrat na trail se asi rozkřikl, protože večer na nás čekala celá armáda komárů a vos. Společnou večeři jsme musely po čtvrt hodině rozpustit a evakuovat se za moskytiéru. Jedna z výzvědných jednotek nicméně objevila díru ve stanu, takže v mém případě boj pokračoval i… Read more

  • Den 92 | Silent Hill na trase: Cesta do Mount Shasta

    Den 92 | Silent Hill na trase: Cesta do Mount Shasta

    Celou noc jsem propsala s kamarádkami a po čtyřech hodinách spánku vypadám jak panda po flámu. A podobně se i cítím. V půl šesté ale už cpu věci do batohu a připravuji se na šestihodinovou cestu směr Mount Shasta. Holt, trail vás nenechá zahálet ani v depresi. Jako nejhubenější fasuju místo na zadní sedačce veprostřed,… Read more

  • Den 91 | Změna v kurzu: Opouštím svou trail family

    Den 91 | Změna v kurzu: Opouštím svou trail family

    Celou noc kolem nás kroužilo něco velkého. Mohl to být medvěd, srna nebo Sasquatch. Já sama se přikláním k němu. Motivovaně běžíme k šest kilometrů vzdálené silnici, abychom zjistili, že kvůli požáru je provoz minimální a chytnout stopa extrémně náročné. Dostáváme sice Colu, ale snídani ve městě se to nemůže vyrovnat. Nakonec se kousnu a… Read more