Můj spánek se zhoršuje stejným tempem jako moje zažívání. Prophet a Honey bun už se mě ráno ani nesnaží budit, protože vědí, že nebudu schopná vstát. Svoji schopnost zabalit se do dvaceti minut a utíkat jako o život ale piluji každý den.
Hned ráno si do uší pouštím hudbu a vykračuji si přírodou, která konečně vypadá jako vysněný Oregon. Malé pěšinky, zeleň a stromy nad hlavou. Jen ty zatracené kopce tady pořád jsou! O Honey bun prakticky zakopávám ještě před obědem. Nechápu, jak je to možné, ale tahle holka najde signál snad i na měsíci. Já samozřejmě nemám ani čárku, tak jenom hloupě koukám přes rameno, jak streamuje video.
Oběd strávíme v okolí chaty. Přítomnost těchhle chaloupek ve mně vždycky vzbudí naději na Trail Magic. I tentokrát je moje naděje ale planá. Vevnitř nacházím jenom konzervy pro psa. A tak bídně na tom ještě nejsem. Zajásám aspoň nad cedulí u přístřešku – 889 mil ke kanadské hranici!
Bereme si vodu na delší úsek a vyrážíme směr dálnice a další resort, který je blízko oregonské části PCT trailu. Deset zbývajících mil se brzy mění na pochod přes lávové kameny s překážkami v podobě spadlých kmenů. K dálnici dorazím první jenom proto, že mám akutní potřebu si sundat boty a poskytnout první pomoc svým chodidlům. Začínám si stýskat po mých předešlých botách.
Na zlepšení dne nám osud přihrává boží odvoz na korbě auta v doprovodu psího kámoše. Řidič nám navíc po vysazení nabízí marihuanu. Prostě USA, svět neomezených možností a neuvěřitelných situací!
Fish Lake Resort nabízí PCT hikerům místo na spaní zdarma. Místo je to hodně vzdálené, prakticky na druhé straně jezera, abychom byli dostatečně uklizeni z pohledu normálních a platících hostů, ale po skvělém burgeru nám to ale ani moc nevadí. S Honey bun si stavíme stany tak blízko sebe, že spíme prakticky v jednom, abychom Prophetovi nechali nějaký prostor. Ten se do rána neukáže a spí bůh ví kde.
2818,6 km 2855,6 km Fish Lake Resort