V noci mě probudila hrozná zima a divný zvuk. Až po chvíli mi došlo, že zvuk jsou dešťové kapky dopadající na stan nad mojí hlavou. Naštěstí jsem se probudila brzy, takže moje boty venku ještě nepromokly úplně. Ani kompletní zavření stanu teplotě moc nepomohlo, takže se probouzím ještě několikrát a v půl šesté to vzdávám úplně. Poprvé jsem zabalená dřív, než ostatním vůbec zazvoní budík.
Hodinu se poflakuji venku, než přijde čas na náš domluvený odvoz do Shelter Cove. Další z řady skoků, které nás požáry nutí udělat. A nejspíš ani poslední, protože polovina Washingtonu je aktuálně zavřená. Jestli to takhle půjde dál, budu mít čas na měsíční dovolenou v Mexiku.
Shelter Cove je napůl zahalený v kouři a napůl v mlze. Konečně nám Oregon ukazuje svoje typické mokré klima. Kolem chaty se poflakuje mix SOBO a NOBO hikerů, ale jen pár z nás se vrací na trail. Většina dnes odjíždí do Cascade Locks na hranici Oregonu slavit PCT Days. Velká dvoudenní akce (neboli party) je jedinou příležitostí, kdy se setkat s tak velkým množství hikerů.
Honey bun má dnes stýskací náladu, já jsem po banánovém muffinu nafouknutá jak balón a na Propheta jsou tyto dívčí emoce až moc intenzivní. Počasí by se navíc dalo shrnout slovy “ani psa bych ven nevyhnal”. Zatímco ostatní si ještě řeší své aktivity na sociálních sítích, já ošahávám huňaté mikiny v obchůdku se suvenýry a snažím se vzpomenout, jaké to je být v teple, suchu, čistá a v měkoučkém oblečení.
Na trail se vracíme až v poledne a tak trochu závidíme všem, kteří se dneska přesouvají a čeká na ně vyhřátý hotelový pokoj. My místo toho šlapeme v dlouhých kalhotách a několikrát dokonce vytahujeme péřové bundy. Já zjišťuju, že se v mikrospánku dá nejenom řídit auto, ale i chodit po horách. Prakticky spím za chůze a autopilota vypínají jenom momenty, kdy musím řešit akutní střevní problémy. Ty přicházejí několikrát, než se dostávám k dřevěné chalupě uprostřed lesů.
Maiden Peak Shelter je útočiště spravované dobrovolníky z místního lyžařského klubu a je udržován především kvůli zimní sezóně. Veřejnosti je přístřešek ale otevřený i během léta a působí trochu jako zjevení. Prostorná dřevěná chalupa má jednoduché vybavení se dřevěným stolem, židlemi, třemi lavicemi pro odpočinek a prostorným patrem na spaní. Největším překvapením jsou ale kamna, naštípaná hora dříví a světla poháněná na solární elektřinu. Pravda, dobrovolníci z lyžařského klubu asi neočekávali, že nám v půlce srpna bude mrznout zadek tak, že si zatopíme…
Nejstudenějšímu dne týdne se rozhodneme ukázat, že nejsme žádné padavky, ale umíme si poradit, a tak zůstáváme přes noc v přístřešku. Nechávám Honey bun s Prophetem soutěžit v deskové hře, zabírám si jednu lavici, dávám si heřmánkový čaj s medem uvařený stylově na kamnech a v sedm jsem tuhá jak mrtvola.
Mazame Village ➡️ Shelter Cove Resort (3070 km) ➡️ 3082,5 km
