V noci padla teplota pod nulu a když se v šest budíme je vše pokryto jinovatkou. Telefon mi ukazuje 3 °C. Tolik asi k srpnovému Oregonu…
V rámci zachování tepla si na oblečení natahuji nepromokavé kalhoty, vršek balím do péřové bundy a na ruce nasazuji své nové růžové termo ponožky. Věci balím na několikrát, během skládání mokrého stanu mi totiž asi třikrát zmrznou ruce tak, že do nich deset minut dostávám život zpět pomocí dýchání z úst do dlaní.
Čeká nás dlouhý 37kilometrový den. Začátek je naštěstí z kopce, tak se můžeme dostat do provozní teploty. Na konci klesání nás překvapuje crossing Sandy River, která přívalovými dešti získala na síle a prudkosti. Po nějaké době se nám sice daří najít kládu pro bezpečný a suchý přechod, Honey bun se ale předtím stihne v ledové vodě vykoupat.
Na chvíli také opouštíme oficiální PCT trail a volíme odbočku k Ramona Falls. Nádherné vodopády uprostřed hlubokého lesu jsou jen začátkem krásného bočního trailu. Užívám se ho bohužel sama, Honey bun musí doslova běžet, aby se v mokrém oblečení udržela v teple. Doháním ji před nekonečným stoupáním, kdy ji tvrdím, že žádné stoupání nemůže být v Oregonu tak strašné. Tak bylo. Čtyři kilometry se stoupáním 12,8 %.
Honey bun doháním až za kopcem na obědovém místě. Odněkud vysosala motivaci, takže do sebe hodí oběd a pokračuje dál. Já sebou plácám na sluníčko a vyhlašuju hodinovou pauzu na odpolední šlofíček. Z toho mě vytrhává až zjištění, že musím zvládnout ještě 11 mil.
Vím, že bych měla spěchat, ale do oka mi padají houby. Naprosto krásní, zdraví hříbci hned u trailu! Sesbírat je nemůžu, ale udělat jim půlhodinový photoshooting si dovolit můžu.
Přes zbytek odpoledne/večera mě dostávají podcasty a Jumbův playlist na Spotify. Bolest a únava nohou na mě dotírá ale čím dál tím víc, až vyhlašuji stávku u jednoho z mála zdrojů vody. Abych z něj mohla načepovat vodu, musím si vytvořit rampu z listu a pak 2 minuty čekáte na naplnění litrové lahve. Mezitím si vařím večeři – bramborou kaši z pytlíku a suchou čínskou polévku jako dezert.
Na domluvené místo se dostávám až po setmění. Honey bun si uvnitř stanu čte knížku a pečlivě hlídá flek pro můj stan. Jsem tak unavená, že poprvé za dlouhou dobu nemám problém usnout. Překvapivě, protože zítra bude mega vzrušující den!
3388 km ➡️ 3425,3 km
