K údivu všech je můj stan stále na stejném místě. To samé ale nemůžu říct o svých chodidlech. Na pravém mám vedle kotníku nateklou bouli, levé stále trápí oteklá pata. Naštěstí dnešní vzdálenost, kterou je nutné urazit, je 800 metrů. Jdeme totiž jenom k nejbližší silnici, odkud se chceme dostat do města Tehechapi. Jsme dvě unavené a šíleně špinavé holky, ale auto nám staví do pěti minut. Američan Joe nás zaveze na jakoukoli adresu ve městě, bez zaváhání si tak poroučíme vyhodit u Kohnen’s Country Bakery. Joe s pochopením pokýve a chválí nám náš výběr. Kohnen’s Country Bakery je totiž vyhlášená neměcká pekárna, ve které je k dostání skoro evropský chléb a asi tuna sladkého pečiva.
V Kohnen’s Country Bakery se moje nálada rapidně zlepšuje. Nervy obaluju do cukru, o zbytek se stará Zen, který kolem sebe šíří pohodovou, trávou provoněnou atmosféru. Sarah přeskakuje následující těžký úsek a musíme se tak rozloučit. Už teď mi tahle německá holka chybí. Se Zenem a Andrewem pokračujeme na velký nákup do Walmartu. Během dneška si chci všechno zařídit, abych se zítra nemusela vůbec hnout.
Ve Walmartu se opět střetávám s Vaškem, s jehož skupinou budu obývat pronajatý dům. V něm si hned nacházím klidný kout a odpadávám.
898 km ➡️ 898,8 km
