Ranní vstávačku trochu nezvládáme a vyrážíme s půlhodinovým zpožděním. Jumbo přes noc zvážil všechna pro a proti a rozhoduje se zůstat se mnou. Otázka, co uděláme s chybějícím mostem na trase PCT, je tak vyřešena. Nedostatečné informace o stavu vody, zvěsti o nehodách a moje nejistota při brodění vedou k tomu, že volíme takzvanou Skourka Route.
Skourka Route je výsledkem lidské vynalézavosti a taky trochu šílenosti, jak se dozvídám později. Tato neoficiální, byť zatím tolerovaná alternativa, vznikla kvůli zničenému mostu přes řeku San Joaquin River na 854. kilometru. Most podlehl v roce 2023 návalu sněhu a teď je místo něj jen velká propast přes vodu. Brodit San Joaquin River se obecně nedoporučuje kvůli její divokosti, peřejím a hloubce.
Nový most se bude stavět až letos, jediným oficiálním doporučením tak zůstává opustit PCT trail přes Bishop Pass a znova se na něj vrátit až po 25 mílích. My PCT hikeři jsme ale obecně dost líní co se týče čehokoli, co je mimo trail, a obejitím navíc člověk přijde o jednu z nejhezčích částí Sierry. Přestože je tak trail v této části oficiálně neprůchozí, nedá se říct, že by zde bylo mrtvo. Naopak, oběma směry proudí hikeři Pacific Crest Trailu i John Muir Trailu, kteří věří, že si s touto nepříjemností nějak poradí. Poradit si je možné dvěma způsoby – zkusit přebrodit nebo řeku obejít přes horu takzvanou Skourka Route.
Z nervozity, co nás čeká, ale tak trochu zapomínám sledovat mapu a že je něco špatně si uvědomuji, až když vedle sebe vidím vodopád. Neklamný znak to divoké San Joaquin River. Pohled do mapy pak potvrzuje to, co už je zřejmé. Přešli jsme začátek Skourka Route, musíme se vrátit o míli a půl a znova přebrodit Evolution Creek, který už jsme jednou zvládli. U řeky aspoň zastavujeme francouzský pár Camille&Geoffreyho, který skoro zopakoval naši chybu.
Skourka Route není oficiální trail, potřebujete tedy k němu mapové podklady a také trochu umu od horské kozy. Čtyři hodiny šplhání a lezení zaberou přibližně tři hodiny vašeho času. Při strmém sestupu dolů, který nejvíce připomínal horolezectví, podotýkám, že onen Skourka musel být trochu šílený pán. Doslova zmrazím na kameni, když se dozvídám, že Skourka Route byla vytvořena doma od stolu podle satelitních map a že nikdo jako zkušený hiker, který cestu našel, neexistuje. Jediným mým uklidněním je, že trasu před námi už mnozí úspěšně prošli.
Nikomu bych nepřála vidět Jumbův výraz, když konečně slezeme dolů a vidíme údajně nebezpečnou řeku. Právě jsme se tři hodiny škrábali přes kameny a to naprosto zbytečně.
Odpoledne se odkláníme z trasy PCT s tím, že zkusíme štěstí na Muir Ranch. Odpočíváme na odbočce, když potkáváme 3 hikery, které nám přísahají, že na ranči žádné jídlo nedostaneme. No, budeme trochu naštvaní, když se další den dozvíme opačnou věc.
Den končíme výlezem na další pass. V polovině se mi dělá zle a potřebuji rychle doplnit cukry. Všechny sušenky mám v tu chvíli samozřejmě v bear kanisteru. Musím potvrdit, že jeho zámek je účinnou ochranou před medvědy i před třesoucími se prsty. Večer zakončujeme rychlou evakuací do stanů, kde se schováváme před nálety komárů.
1368,7 km ➡️ Skourka Route ➡️ 1389,7 km