Hned ráno máme důvod k oslavě. Zdolali jsme 2000 kilometrů! Radost trochu kazí jen to, že ještě ani nejsme v půlce. A jsme pořád v Kalifornii.
Asi abychom přestali myslet na počet mil, ztrácíme trail. Uprostřed zničeného lesa následujeme vyšlapanou stezku, abychom si pozdě uvědomili, že se nejedná o trail. Bereme to skrz les a já přicházím k novému škrábanci. Až budete chtít vědět, jak bylo PCT těžké, podívejte se na moje nohy.
Abych ukojila čím dál větší hlad, dopřávám si k snídani dušené hovězí maso s bramborami. Ovesné kaše, kterou nemůžu už ani vidět, se ujímá Toasty.
Odpoledne nechávám ostatní se cachtat v řece a zkouším nahnat čas. Plán mi trochu nevychází, když usínám během oběda a ostatní mě v ten moment míjí. V 11km kopci je už nejsem schopna dohnat, jsem tak poslední, kdo se připojuje k honosné večeři konané na obřím placatém kameni s výhledem na lesy, ze kterých stoupá kouř. Dnes se podává kung-pao a horká čokoláda se skořicovou whiskey.
1999,7 km ➡️ 2029,4 km
