Hlídací pes z vedlejšího areálu dělal svou práci pořádně po celou noc. Tak dokonale že jsem kvůli neustávajícímu štěkotu zamhouřila oči tak na čtyři hodiny. A v pět hodin ráno už byl kemp plný PCT hikerů na nohou. I přes neradostnou noc jsem ráno čilá jako rybička a v osm ráno mám zabaleno, vypráno a jsem na cestě pro snídani.
Mezitím, co se cpu avokado toastem, milkshakem a zmrzlinou, se můj batoh opravuje. Dvě obří díry na ramenním popruhu, díra v bederním pásu a prasklá přezka si už vyžádala moji pozornost. Místní hiker a aktuálně hodinový opravář udělá na mém batohu pořádný kus práce. Teď to možná zvládne až do Kanady!
Během snídaně organizujeme jízdu do Seiad Valley, čímž se vyhýbáme poslednímu požáru v Severní Kalifornii. Naše taxikářka nás přivítá domácími okurkami a taškou plného limonád, protože údajně slyšela, že hikeři jsou “sick of water”. Nic jí nevymlouváme a rozebíráme si pitivo.
Seiad Valley je jen další vesnická díra uprostřed ničeho. Konečně ale chápeme, co znamenaly zvěsti o obří bublině hikerů. Před místním obchůdkem je naskládáno asi 30 batohů. Vypadá to, že peklo na trailu začíná a to nejenom ve smyslu přeplnosti. Je takový vedro, že jenom sezením ve stínu si vypotím pod sebou vlastní jezírko. Hiker od vedlejšího stolu nám nezapomene ohlásit, že teplota za poslední hodinu klesla z 97 °F na 96 °F. Nevím přesně, kolik to je stupňů Celsia, ale odhaduji že asi tak 1000.
Nikomu se nechce vstávat a v tomhle šíleném vedru stoupat do šíleně strmého a dlouhého kopce. Většina hikerů volí delší ale příjemnější okliku přes silnici, která nabízí menší stoupání. Mapy.cz mi tvrdí, že silniční alternativa má 12 mil a autem cesta trvá 20 minut. Hmm, že bychom trochu podváděli a zmírnili si utrpení?
V mrtvé díře jako je tahle moc aut nestopnete, ale z ničeho nic se na scéně objevuje naše řidička Moana. Nechává se umluvit k další jízdě, pravděpodobně jen kvůli tomu, že se domnívá, že to bude rychlá záležitost. Bohužel ani netuší, jak se mýlí.
O čem se Mapy.cz tak trochu zapomněli zmínit je, že po 5 mílích se cesta mění na kamenitou lesní cestu s poměrně strmým stoupáním v závěru. Na naši obranu musím zmínit, že jsme Moaně několikrát navrhovali, ať nás vysadí a otočí to. Po hodině jízdy, kdy jsme se v závěru pohybovali rychlostí 1 km za 10 minut, dorážíme na místo. S pocitem viny a velkou potřebou spravit si karmu dáváme Moaně peníze a rychle utíkáme dál po trailu. Za naším fyzickým výkonem v závěru dne ale nehledejte nic jiného než potřebu se vyhnout ošklivým pohledům ostatních a nálepce podvodníků.
Jako kdyby si Kalifornie snažila na poslední chvíli zlepšit reputaci, přivede mi do cesty medvěda. Takže opravdu existují, není to jen mýtus! Odrostlé medvídě bylo mým náhlým zjevením tak vyvedené z míry, že vzalo nohy na ramena a během několika sekund bylo v trapu. Usínám nadšená. Viděla jsem medvěda a zítra je poslední den v Kalifornii. Konečně!
PS: O dva dny později se bohužel dozvídáme, že Moana po cestě dolů píchla kolo a nebyla ho schopná sama vyměnit. Naše potřeba dobrého skutku k vyrovnání karmy se hooooodně zvětšila.
Etna ➡️ Seiad Valley | 2666,7 km ➡️ 2690,5 km ➡️ 2697,8 km
